Úvod
Nejitalštější stavba ve Švýcarsku nepřišla přes Alpy náhodou. Byla sem usazena záměrně, cihlu po cihle, na vinařskou terasu nad Ženevským jezerem. Château de Vufflens se zvedá nedaleko Morges v kantonu Vaud a svou teplou okrovou věží i cimbuřím působí tak přesvědčivě milánsky, že člověk při první návštěvě skoro čeká olivovníky místo vinic. Jde o jeden z nejkrásnějších dochovaných příkladů lombardské cihlové architektury severně od Alp, o záhadu 15. století, která dodnes slouží jako soukromé sídlo. Právě to, že ji lze obdivovat jen zvenčí a nikdy volně nevstoupit dovnitř, její přitažlivost ještě zesiluje.
Zámek stojí v obci Vufflens-le-Château, malé vesnici mezi Morges a Aubonne. Od silnice podél jezera si všimnete nejprve donjonu: hranolové věže vysoké přibližně 30 až 35 metrů, která vystupuje nad koruny stromů s nečekanou razancí v jinak klidné krajině vinic odrůdy Chasselas a víkendových plachetnic. Rozhodujícím znakem jsou cihly. Zatímco většina středověkých hradů v kraji vznikla z místního vápence nebo kamene, Vufflens vsadil na pálenou cihlu kladenou do dekorativních vzorů, tedy techniku převzatou ze stavebních dílen severní Itálie.
Švýcarsko zařadilo zámek mezi kulturní statky národního významu v kategorii A, tedy do nejvyššího stupně ochrany, a další vrstvu ochrany přidává i kantonální legislativa. Přesto tu nenajdete pokladnu, audioprůvodce ani muzejní trasu. Vufflens se zažívá z vesnických uliček a okolních cest mezi vinicemi, odkud se rýsuje proti obloze s tichou samozřejmostí stavby, která přežila všechny režimy, jež si ji kdy nárokovaly.
Pokud navštěvujete Morges a jeho jezerní Château de Morges, krátká cesta autem nebo na kole západním směrem do Vufflens-le-Château vás odmění jednou z nejnečekanějších siluet ve švýcarské krajině: kusem Lombardie, který se ocitl mezi vaudskými kopci a dodnes si střeží tajemství, jež nikdy nemusel prozradit.
Dahlia Festival in Morges 🌸 Switzerland Walking Tour [4K]
switzerland walkingCo vidět
Velká věž a pětivěžová silueta
Jednu věc fotografie nikdy nepřiznají naplno: tenhle hrad je obrovský. Hlavní donjon se zvedá do výšky zhruba 36 metrů, tedy výš než běžný desetipatrový dům, a když stojíte dole ve vsi a zakloníte hlavu, cihlová stěna vám zaplní celé zorné pole způsobem, který žádný širokoúhlý objektiv věrně nezachytí. Současná podoba hradu vznikla přibližně mezi lety 1415 a 1430, tradičně je spojována s Henrim de Colombier, vlivným rádcem savojského vévody. Na sever od Alp jde o výjimečný zjev: stavbu provedenou téměř celou z pálených červených cihel v lombardské gotice, inspirované stavební kulturou milánského vévodství. Čtyři nárožní věže obklopují centrální hranolovou věž a dohromady kreslí pětivěžovou siluetu, jaká ve Švýcarsku nemá obdoby. Samotné cihly stojí za pozornost: byly tvarovány ručně před šesti sty lety a mnohé si dodnes nesou jemné nepravidelnosti i barevné přechody od tmavě pálené červeně po světlou terakotu. Na jejich pozadí jasně vystupují bílé vápencové prvky kolem oken, na nárožích i v římsách, takže konstrukce působí skoro jako kresba vedená dvěma barvami. Hrad je v soukromých rukou a veřejnosti bývá uzavřen, což zážitek z pohledu zvenčí ještě zesiluje: stojíte před jedním z nejodvážnějších středověkých sídel v zemi, které je přitom stále součástí něčího každodenního života.
Lombardská dekorativní cihla
Většina návštěvníků si pořídí snímek od silnice a pokračuje dál. Vyplatí se ale zastavit u paty nejbližší věže a dívat se pozorněji. Po horních partiích zdí se táhne pás slepých arkád, mělkých dekorativních oblouků vtlačených do cihlového povrchu, které neodkazují na švýcarskou tradici, ale spíš na kostely a paláce Lombardie, dvě stě kilometrů jižněji. Když obejdete areál, všimnete si, že jejich rytmus se na jednotlivých stranách mění, jako by zednický mistr skládal variace na jedno téma. Nad nimi běží kamenné krakorcové římsy nesoucí parapet, jejichž stíny jsou během dne stále jiné a v nízkém odpoledním světle působí nejdramatičtěji. Hledejte také sdružená gotická okna v obytných křídlech: dvojici lomených otvorů pod společným odlehčovacím obloukem, typický znak reprezentativní savojské světské architektury, který propojuje tento vaudský vrch přímo s dvory v Turíně a Miláně. Červeno-bílá barevnost tu není samoúčelná ozdoba, ale vědomé gesto. Henri de Colombier jí dával najevo, že jeho kulturní i politické ambice sahají daleko za místní svět kamene a dřeva. Po šesti stech letech je to sdělení pořád čitelné.
Procházka vinicemi: hrad, réva a Ženevské jezero
Skutečná odměna ve Vufflens nespočívá v jedné památce, ale v asi půlhodinovém okruhu, který většina lidí vůbec neabsolvuje. Z návsi se vydejte vinohradnickými cestami na východ a mírně do kopce, až se dostanete do úrovně horních hradních zdí. Pak se otočte k jihu. Najednou se před vámi rozevře celé panorama Ženevského jezera, tentýž výhled, který z věže sledoval Henri de Colombier a kvůli němuž mělo smysl tento ostroh opevnit. Za jasného dne se nad savojským břehem vznáší Mont Blanc jako vzdálený přelud. Na podzim během vinobraní je ve vzduchu cítit kvašený chasselas a převrácená půda, zatímco řady vinic září zlatě proti červenému cihlovému masivu za zády; barevná kombinace tak typická pro Vaud, že by mohla být jeho neoficiální vlajkou. V zimě, když jsou keře holé, vystoupí hmota hradu proti šedé obloze nejčistěji a bez zeleného rozptylování vynikne jeho skutečné měřítko. Panství je dodnes spojeno s vinařstvím a blízké Morges, vzdálené autem asi deset minut, se svým vlastním jezerním hradem, tvoří ideální pokračování odpoledne. Nejdřív tu ale chvíli zůstaňte. Právě ticho dává tomuto místu sílu: žádné audioprůvodce, žádné fronty na vstupenky, jen ptáci, vítr ve vinicích a šest století cihel, které se mění se světlem.
Fotogalerie
Prozkoumejte Hrad Vufflens na fotografiich
Hrad Vufflens je ohromujícím příkladem středověké vojenské architektury, prominentně situovaný v regionu Vaud ve Švýcarsku.
[https://www.flickr.com/people/98778315@N00 St�phane Dewarrat] from Morges, Switzerland · cc by-sa 2.0
Dlouhé, oplocené schodiště vede k impozantním středověkým kamenným hradbám a věžím hradu Vufflens ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko.
[https://www.flickr.com/people/98778315@N00 St�phane Dewarrat] from Morges, Switzerland · cc by-sa 2.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, obklopen malebnými vinicemi pod jasnou letní oblohou.
Manonroth · cc by-sa 3.0
Impozantní středověká architektura hradu Vufflens se tyčí proti večerní obloze ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko.
[https://www.flickr.com/people/98778315@N00 St�phane Dewarrat] from Morges, Switzerland · cc by-sa 2.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, a ukazuje své ikonické středověké věže a kamennou architekturu proti jasné letní obloze.
Ben Bender · cc by-sa 3.0
Malebný pohled na historický hrad Vufflens ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, zatímco regionální vlak projíždí okolními vinicemi.
Fabien Perissinotto · cc by-sa 3.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí jako významná středověká památka ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, a ukazuje své dobře zachovalé cihlové věže a opevnění.
Manonroth · cc by-sa 3.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí nad zvlněnými vinicemi v malebné vesnici Vufflens-le-Château, Švýcarsko.
Christian David · cc by-sa 4.0
Historický hrad Vufflens se tyčí nad neaktivní vinicí ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, za ostrého, zataženého dne.
Fanny Schertzer · cc by-sa 3.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí nad rozlehlými, sluncem zalitými vinicemi v malebné vesnici Vufflens-le-Château, Švýcarsko.
U.Bolla · cc by-sa 3.0
Majestátní hrad Vufflens se tyčí nad rozlehlou vinicí v malebné vesnici Vufflens-le-Château, Švýcarsko.
Christian David · cc by-sa 4.0
Historický hrad Vufflens nabízí výhled na zvlněné vinice ve Vufflens-le-Château, Švýcarsko, během ostrého podzimního dne.
Fanny Schertzer · cc by-sa 3.0
Na viničních cestách západně od vesnice si všímejte krakorcových machikulací na vrcholcích nárožních věží: vysazených kamenných podpor a otvorů, jimiž bylo možné shazovat projektily na útočníky pod hradbami. U stavby této velikosti jsou neobvykle dobře dochované a čitelné i od silnice, takže jde o učebnicový příklad pozdně gotického obranného řešení, který se v takto zachovalé podobě mimo Francii vidí jen zřídka.
Informace pro návštěvníky
Jak se sem dostat
Z nádraží v Morges je to do Vufflens-le-Château asi 5 km autem nebo přibližně 15 minut na kole po silničkách mezi vinicemi. Pokud vyrážíte z Lausanne autem, jeďte po dálnici A1 směrem na Ženevu a sjeďte na výjezdu Morges-Ouest; obec je odtud dobře značená. V navigaci si ale raději vše překontrolujte: cílem má být Vufflens-le-Château, nikoli Vufflens-la-Ville, což je úplně jiná obec vzdálená asi 10 km a častý důvod zbytečných zajížděk.
Otevírací doba
K roku 2026 je Château de Vufflens soukromou rezidencí a pro veřejnost běžně nepřístupný: nehledejte pokladnu, návštěvnické centrum ani otevírací dobu. Z veřejných komunikací a vinařských cest v obci je však zámek dobře viditelný po celý rok. Nezajíždějte autem až k zámecké příjezdové cestě, dovnitř se stejně nedostanete.
Kolik času si vyhradit
Na pohodovou procházku obcí a po cestách mezi vinicemi, odkud zámek uvidíte z nejhezčích úhlů, si vyhraďte 30 až 45 minut. Ideální je spojit návštěvu s půldenním výletem po vinařské oblasti La Côte přes Féchy, Vinzel a Aubonne; vznikne z toho jedna z nejpříjemnějších odpoledních tras v kantonu Vaud.
Přístupnost
Hlavní silnice procházející Vufflens-le-Château je zpevněná a při běžné návštěvě nabízí pěkné výhledy na zámecké věže i pro návštěvníky na vozíku. Nejfotogeničtější vinařské stezky jsou ale nezpevněné, místy prudší a po dešti bývají blátivé, takže bezbariérové nejsou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší místa na focení
Nejpůsobivější záběry pořídíte na vinařských cestách jižně a západně od obce, odkud se nad řádky révy krásně zvedá celá silueta zámku s hranolovým donjonem a věžemi, v pozadí s Ženevským jezerem. Ranní světlo od východu tu nejlépe modeluje hlavní fasádu.
Dron sem nepatří
Švýcarská letecká pravidla (OFAC/BAZL) zakazují lety dronů nad soukromě obývanými budovami bez výslovného souhlasu vlastníka. Protože je zámek soukromou rezidencí, létat s dronem v jeho blízkosti je nejen nelegální, ale v malé obci s necelou tisícovkou obyvatel i spolehlivý způsob, jak si pokazit reputaci.
Sklenka s výhledem
Zámek leží v samém srdci apelace AOC La Côte, jedné z nejzajímavějších oblastí pro odrůdu Chasselas v kantonu Vaud. Během každoroční akce Caves Ouvertes v květnu otevírají okolní vinařství své sklepy a degustace s výhledem na zámecké věže patří k nejlepším zážitkům široko daleko. Pokud chcete koupit víno přímo se zámeckou etiketou, ověřte si možnosti předem a nespoléhejte na spontánní návštěvu bez objednání.
Kam na jídlo
Ve Vufflens-le-Château nenajdete kavárnu, restauraci ani obchod. Za jídlem se vydejte asi 5 km na západ do Auberge communale de Féchy, kde vaří poctivou kuchyni hostinského typu a nalévají i vlastní Chasselas (CHF 25–45), nebo zamiřte na jih do Morgesu, kde se na jezerní promenádě podávají klasické filets de perche meunière.
Přijeďte v květnu
Nejhezčí období přichází od konce dubna do května: vinice jsou svěže zelené, nábřeží v Morges ožívá tulipánovým festivalem a víkend Caves Ouvertes promění celý kraj La Côte v jeden velký venkovní vinný bar. Ve všední den a ráno tu navíc bývá podstatně klidněji.
Spojte to s Morges
Vufflens se vyplatí spojit s návštěvou Château de Morges, tedy zámku na břehu jezera, kam se na rozdíl od Vufflensu skutečně podíváte i dovnitř. Kontrast je výmluvný: Morges působí jako strohá savojská pevnost určená k obraně, zatímco Vufflens je reprezentativní lombardsko-gotická stavba, která měla především ohromit. Dohromady skvěle ukazují dvě tváře středověkého Vaudu.
Kde jíst
Neodjezděte bez ochutnání
Restaurant de l'Hôtel de Ville de Crissier
fine diningObjednat: Sezónní degustační menu — vícechodová cesta Benoîta Vireta přes nejlepší místní a francouzské suroviny je důvodem, proč se sem vydat.
Jedna ze tří švýcarských institucí s třemi michelinskými hvězdami, tato legendární adresa poblíž Morges je poutním místem pro milovníky jídla od éry Frédyho Girardeta. Nyní pod vedením Benoîta Vireta zůstává vrcholem francouzské haute cuisine v kantonu Vaud.
Auberge de la Couronne
local favoriteObjednat: Papet vaudois — gratinovaný pórek a brambory s klobásou s kapustou je duší vaudské kuchyně v její nejpohodlnější podobě.
Křišťálově čistá švýcarská vesnická auberge v docházkové vzdálenosti od hradních hradeb, kde se zastavují vinaři z La Côte na oběd. Poctivá, neokázalá kuchyně se silným místním vinným lístkem, který staví okolní vinice do popředí.
Café-Restaurant du Port
local favoriteObjednat: Filets de perche meunière — lehce obalené filé z okouna z Ženevského jezera smažené na másle, podávané s hranolky a studenou sklenicí místního Chasselas.
Nábřeží v Morges je správnou adresou pro regionální podpisové jídlo. Toto neformální místo u přístavu nabízí dokonale připraveného okouna z jezera s výhledem na Ženevské jezero k Alpám — kombinace, která nikdy neomrzí.
Cave de la Couronne — Domaine local
quick biteObjednat: Sklenice Chasselas z vinařství spárovaná s místními uzeninami a tvrdým sýrem z kantonu Vaud — nejjednodušší a nejpoctivější způsob, jak se najíst v tomto koutě Švýcarska.
Vinařská cesta La Côte vede přímo přes Vufflens a několik vinařství otevírá své sklepy pro ochutnávky s jednoduchými občerstveními. Zastavte se v jakémkoli vinařství s otevřenou vlajkou — je to jeden z velkých levných potěšení z návštěvy této části kantonu Vaud.
Tipy na stravování
- check Švýcarsko je drahé — neformální oběd stojí 20–30 CHF, luxusní večeře 150+ CHF na osobu bez vína.
- check Servis je zahrnut v každém účtu; spropitné zaokrouhlením nahoru nebo ponecháním 5–10 % za skutečně vynikající servis.
- check Karty jsou široce přijímány, ale mějte u sebe švýcarské franky pro ochutnávky ve vinných sklepích a na farmářských stáncích.
- check Rezervujte si Hôtel de Ville de Crissier týdny nebo dokonce měsíce předem — rychle se zaplní.
- check Denní polední menu nabízí zdaleka nejlepší hodnotu: dvě chody za 18–28 CHF ve většině restaurací.
- check Tradiční časy jídla: oběd 12:00–14:00, večeře 19:00–21:30 — kuchyně se ostře zavírají.
- check Při objednávce ryb z jezera si vyžádejte místní Chasselas — je to kanonické párování a téměř vždy dostupné po sklenici.
Data restaurací poskytuje Google
Historické souvislosti
Lombardský sen na vypůjčené půdě
Už samotné jméno vesnice v sobě nese slabou římskou ozvěnu: Vufflens patrně vychází z galsko-římského osobního jména a naznačuje, že na této terase stával zemědělský statek dávno předtím, než někoho napadlo ji opevnit. Ve 12. století zde držel panství rod psaný jako „de Vufflens“, ale stavba, kterou tehdy obýval, nejspíš jen skromná věž nebo hrádek na návrší, v dnešním hradu nezanechala zřetelnou stopu. Příběh současné pevnosti začíná až kolem roku 1415, kdy se vaudský šlechtic Henri de Colombier pustil do něčeho, co v regionu nemělo obdoby: do výstavby velkého hradu ne z místního kamene, ale z pálených cihel v architektonickém jazyce milánského vévodství.
Nebyla to pouhá stylová rozmařilost. Počátek 15. století byl vrcholem moci Viscontiů v Miláně a jejich opevněné paláce v Pavii či předchůdci Castella Sforzesco udávaly tón šlechtické reprezentaci na západní straně Alp. To, že si vaudský pán vybral právě tento vzor, vypovídá hodně o jeho kulturní orientaci. Neobracel se k Bernu ani k francouzské koruně, ale na jih, přes průsmyky, k vévodství, které tehdy patřilo k nejbohatším a architektonicky nejodvážnějším státům Evropy.
Henri de Colombier a zedníci z Milána
Henri de Colombier nebyl jen bohatý muž, ale také šlechtic vystavený politickému tlaku. Jako vazal v pohraničním prostoru mezi savojským a bernským vlivem potřeboval budit dojem moci, kterou ne vždy skutečně měl. Vše nasvědčuje tomu, že kolem roku 1415 začal získávat mistry z Lombardie, odborníky na cihlové stavební techniky, které tehdy proměňovaly podobu Milána. Šlo o mimořádně náročný podnik: každou cihlu bylo nutné vypálit na místě nebo dopravit po souši a dekorativní pásy i krakorcové římsy vyžadovaly řemeslníky znalé estetického jazyka, který byl ve Vaud téměř neznámý.
Ve hře nebyla jen reprezentace, ale v podstatě dynastická strategie přepsaná do architektury. Donjon, který nechal vybudovat, převyšoval ostatní soukromé opevněné stavby v regionu a byl čitelným gestem moci z jezera, ze silnice i z okolních svahů. Tradice říká, že stavba pokračovala přibližně do roku 1430, zabrala lepší část patnácti let a spolkla jmění, jehož výši už nezjistíme. Henri de Colombier se přitom nedožil světa, v němž by jeho pečlivě budovaná politická rovnováha ještě něco znamenala: během jediného století Vaud pohltil Bern.
Zlom přišel roku 1536, kdy bernská vojska během několika týdnů ovládla Pays de Vaud a ukončila savojskou svrchovanost. Vufflens změnil majitele bez slavného obléhání, protože jeho vojenský význam už tehdy patřil minulosti. Pod bernskou nadvládou přežil jako šlechtické sídlo, ne jako posádka, a právě to mu nejspíš zachránilo budoucnost. Pevnosti, které zůstaly strategicky důležité, bývaly dobývány, poškozovány, přestavovány a modernizovány k nepoznání. Vufflens se stal tiše okrajovým, a právě tato zdánlivá bezvýznamnost se proměnila v jeho ochranu.
Cihla, která sem nepatří
Stačí obejít kterýkoli jiný hrad v kantonu Vaud, ať už v Morges, Rolle nebo Aigle, a uvidíte vápenec, žulu a hrubé kamenné zdivo. Vufflens se odlišuje tím, že jeho lombardská cihlová podoba nebyla místním vývojem, ale vědomým importem. Slepé arkády na věži, dekorativní vzory ve zdivu a krakorcové machikulace ukazují k dílenským tradicím Pádské nížiny. Většina badatelů to spojuje s Henrim de Colombier, který si podle všeho přivedl italské řemeslníky, i když se nedochovala smlouva ani účetní záznam se jmény konkrétních mistrů. Výsledek působí, jako by někdo kus viscontiovského hradu z Pavie přenesl doprostřed vinic s Chasselas.
Šest století v soukromých rukou
Po vymření či oslabení linie Colombierů přešel zámek do rukou několika vaudských šlechtických rodů, mimo jiné Senarclensů a Bentinků, z nichž každý zanechal drobnou stopu, ale nikdo zásadně nenarušil středověkou siluetu stavby. Když v roce 1798 Napoleonova vojska smetla starý bernský pořádek a Vaud získal samostatnost, Vufflens bez větších otřesů pokračoval jako soukromý majetek i v nové republice. Rodinným sídlem zůstal dodnes a patří tak k vzácným švýcarským hradům, z nichž se nestalo muzeum, hotel ani úřad. Nepřerušené obytné využití vysvětluje zároveň jeho skvělý stav i nepřístupnost: stejné zdi, které kdysi držely vně nepřátele, dnes drží vně turisty.
Poslechněte si celý příběh v aplikaci
Váš osobní průvodce v kapse.
Audiodukvodce pro 1 100+ měst ve 96 zemích. Historie, příběhy a místní znalosti — dostupné offline.
Audiala App
Dostupné pro iOS a Android
Připojte se k 50 000+ kurátorům
Často kladené dotazy
Dá se Château de Vufflens navštívit i zevnitř? add
Ne. Château de Vufflens je soukromé sídlo a běžně se dovnitř nepodíváte. Nenajdete tu pokladnu, otevírací dobu ani návštěvnické centrum. Hrad si ale můžete bez omezení prohlédnout z veřejné silnice ve vesnici Vufflens-le-Château i z okolních vinohradnických cest. Výjimečně se může otevřít v září během Dnů evropského dědictví, ale účast se rok od roku mění, takže je dobré vždy na podzim ověřit aktuální program na webu Patrimoine Suisse.
Stojí Château de Vufflens za návštěvu? add
Rozhodně ano, i když zůstanete jen venku. Patří k nejpůsobivějším středověkým hradům ve Švýcarsku: pět věží z červených lombardských cihel vystupuje nad vinicemi u Ženevského jezera a nic podobného severně od Alp téměř nenajdete. Skutečný zážitek přichází při procházce vesnicí a mezi řádky révy, kde naplno vynikne měřítko stavby. Hlavní věž měří zhruba 36 metrů, tedy asi jako dvanáctipatrový dům, a vysoko převyšuje nízké kamenné domy v obci. Když k tomu přidáte sklenku chasselas v některém z vinařství oblasti La Côte, vyjde z toho jeden z nejhezčích půldenních výletů v kantonu Vaud.
Jak se dostanu z Morges k Château de Vufflens? add
Vufflens-le-Château leží asi 5 km severozápadně od Morges a autem sem dojedete přibližně za 10 minut po Route de Vufflens. Přímý vlak do vesnice nejezdí, ale z Morges se sem dá pohodlně došlápnout na kole po vinařských silničkách asi za 20 minut, s mírným stoupáním a pěknými výhledy po cestě. Jen pozor, ať si místo nespletete s Vufflens-la-Ville, což je jiná obec asi 10 km odsud, kterou navigace občas zaměňují.
Kdy je nejlepší doba na návštěvu Château de Vufflens? add
Nejkrásnější je podzim, hlavně konec září až polovina října. Během vinobraní se listy révy barví do zlatých a jantarových tónů a spolu s červeným zdivem a modří jezera vytvářejí přesně tu scenérii, která je pro kraj Vaud typická. Nejhezčí světlo bývá brzy ráno, kdy slunce z východu nasvítí hlavní věž. Hned za podzimem následuje jaro, kdy se vinice zazelenají a červené zdi ještě víc vystoupí. V zimě zase holé vinohrady a občasný sníh na věžích přejí čistě architektonickým fotografiím.
Proč je Château de Vufflens postavený z červených cihel? add
Protože jeho stavitel Henri de Colombier chtěl kolem let 1415 až 1430 udělat i politické a kulturní gesto. Jako rádce savojského vévody se pohyboval ve světě, který byl silně orientovaný na severní Itálii, a místo běžného místního kamene sáhl po lombardských stavitelích pracujících s pálenou cihlou. Výsledkem je ve Švýcarsku téměř jedinečná stavba: červené ručně vyráběné cihly doplňují světlé vápencové články, které zvýrazňují konstrukci, a fasády zdobí slepé arkády i vysazené obranné prvky známé z milánské architektury. Když se dostanete blíž, na některých cihlách jsou prý dodnes patrné i otisky prstů staré šest století.
Kolik času si na Château de Vufflens vyhradit? add
Na samotný hrad zvenčí a krátkou procházku vesnicí počítejte zhruba 30 až 45 minut. Pokud k tomu přidáte okolní vinice a degustaci, snadno z toho bude příjemné půldne. Protože se dovnitř běžně nevstupuje, návštěva má podobu okruhu ulicemi obce a cestami mezi vinohrady, odkud se otevírají různé pohledy na siluetu pěti věží. Nejlepší je pojmout Vufflens jako jednu zastávku na vinařské trase La Côte a spojit ho s ochutnávkou ve Féchy, Vinzelu nebo Aubonne a obědem u jezera v Morges.
Lze Château de Vufflens navštívit zdarma? add
Ano, pohled na hrad zvenčí je úplně zdarma. Veřejné komunikace ve Vufflens-le-Château i pěší cesty mezi vinicemi kolem návrší jsou přístupné celoročně. Vstupné se neplatí jednoduše proto, že sem nevede žádný veřejný vstup: jde o soukromý dům. Utratit můžete nanejvýš za víno, pokud seženete produkci místního vinařského statku, nebo za parkování v okolí, když přijedete autem.
Co by mi u Château de Vufflens rozhodně nemělo uniknout? add
Většina návštěvníků přehlédne tři věci. Za prvé se zkuste dostat co nejblíž k cihlovému zdivu: z dálky působí jen jako červená fasáda, ale nablízko vynikne nepravidelnost ruční výroby, barevné rozdíly po výpalu i stará vápenná malta se smetanově šedou patinou. Za druhé sledujte světlé vápencové články, které po celé stavbě kreslí její konstrukční logiku skoro jako architektonický výkres ve dvou barvách. A za třetí se na chvíli otočte hradu zády a podívejte se z vinohradnických cest na jih: panorama Ženevského jezera směrem k Mont Blancu nejspíš vysvětluje, proč si Henri de Colombier vybral právě toto návrší.
Zdroje
-
verified
Wikipedia — Château de Vufflens (francouzsky)
Obecný historický přehled, data výstavby, architektonický popis a status památky
-
verified
Wikipedia — Vufflens Castle (anglicky)
Anglické shrnutí historie, architektury a kulturního významu
-
verified
Švýcarský inventář kulturního majetku národního významu (KGS/PBC)
Federální seznam památek potvrzující status kategorie A (národní význam)
-
verified
Patrimoine Suisse / Schweizer Heimatschutz
Informace o přístupu během Evropských dnů dědictví a statusu ochrany památek
-
verified
Morges Région Tourisme
Informace místní turistické kanceláře o praktických aspektech návštěvy a regionálních akcích
-
verified
Canton de Vaud — Patrimoine culturel
Kantonální rejstřík památek a dokumentace ochrany
-
verified
Caves Ouvertes Vaudoises
Každoroční akce otevřených vinných sklepů pokrývající vinařství v okolí Vufflens
-
verified
notreHistoire.ch
Platforma pro místní historii kantonu Vaud s historickými fotografiemi a komunitními vyprávěními
Naposledy revidováno: